Vítejte na našem webu
Co znamená zkratka v názvu naší organizace ? SPCCH je Svaz postižených civilizačními chorobami. Jsou to choroby, na nichž se podílí civilizační vlivy jako jsou způsob života, znečištění životního prostředí, technika, stres a podobně. A kdo z nás dnes nemá vysoký krevní tlak, zvýšený cholesterol, bolavá záda, oběhové a koronální potíže - prostě civilizační chorobu ?
Jsme nezávislé občanské sdružení s právní subjektivitou. V ČR mají tato sdružení 55 000 členů, osob dlouhodobě a trvale nemocných a seniorů. Součástí celostátního svazu jsou krajské, okresní a základní organizace.
Cílem organizace je obhajoba , zprostředkování a uskutečňování potřeb a zájmů, rehabilitačních služeb a sociálního uplatnění .
Do tohoto sdružení může vstoupit každý, kdo nechce být sám.
Naše organizace SPCCH Horní Bříza 5. 2. 2019 ukončila činnost. Důvod byl hlavně v malé sile ustavit nové vedeni organizace. Dosávadni vedeni, kteremu je nutne za jeho praci pro spolek moc a moc poděkovat, odstoupilo. Spolek SPCCH v Horni Brize za léta sve existence vytvořil mezi svými členy takove vazby, že se prakticky všichni nadále scházeji v různych skupinkách utvořených především podle společných zájmů.
Jsme sice pokročilejšího věku, ale stále nas bavi žit a svuj čas vyplňovat, jak se teď s oblibou říká, smysluplně. Nekteří cestují, nekteří vedpu denaty o sportu, o politice, o kultuře, nebo o sousedskych vztazích, o přirodě a jejího poznávání. Proto si myslím, že je dobré tyto naše webové stránky zachovat a podle potřeby k vzájemné informovanosti využívat.
Procházka Vladimír
Zajímavosti
z různých vědeckýečch, kulturních, spolenských a historických oborů, které nás zajímají a ještě nás baví o nich přemýšlet.
GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ
Již delší dobu se mluví o "globálním oteplováním naší Země", způsobené nárůstem CO2 v atmosféře od příliš intenzivního spalování fosilních paliv (uhlí, nafta, zemní plyn). Intenzita tohoto spalování souvisí s činností lidské společnosti v období od začátku průmyslové revoluce do dnešních dnů. Pro průmyslovou výrobu je třeba značné množství tepelné i mechanické energie. Lidé oba druhy energie začali získávat spalováním zmíněných fosilních paliv.
Před několika lety jsem se začal zamýšlet nad příčinnými souvislostmi spalování fosilních paliv s údajným "globálním oteplováním". Použitím ročních statistických údajů o spotřebě fosilních paliv pro vytváření energií, které na Zemi pro sebe využívají lidé, se pokouším v článku "Současná spotřeba fosilních paliv a z toho vyplývající teplotní dopady" zhodnotit vliv tohoto spalování na složení atmosféry Země a následně i s pomocí obecných vědeckých poznatků si zdůvodnit platnost téze o oteplování planety Země. Následující článek je zestručnělá verze výše uvedeného článku:
" Sopučasná spotřeba.........."
Počáteční studie:
Vliv_paliv-_celkově.pdf (177169)
Vliv paliv - velmi stručně.dot.pdf (304,6 kB)
Po vypracování předcházejícího článku (leden 2016) jsem sledoval veřejně dostupné zprávy a informace o průběhu a předpovědi dalšího vývoje globálního oteplování naší Země. Přišlo mi, že moje závěry o budoucí rychlosti a velikosti oteplování , ke kterým jsem dospěl v článku "Vliv paliv..." jsou poněkud přetažené. Proto jsem se k problému vrátil v roce 2018 a pokousil se najít příčinu mého nesouladu s dosavadní skutečností a s celkem opatrnými předpověďmi současných odborníkú v této problematice.
Působení CO2 na oteplování atmosféry1.pdf (456888)
Podle posledních měření provedenými uznávanými institucemi oteplování planety Země v posledních tří letech je jen o něco pomalejší, než jsem uváděl v prvním článku. Zamýšlel jsem se dále o možných příčinnách našeho nesouladu. Zaujaly mě zprávy o velkém tání ledovců jak na horách, v arktidě i v antartidě. V dalším článku se pokouším o odhad, jak toto tání ledovců může zpomalovat dosavadní skutečné měřené globální oteplování.
Vyšlo mi, že pokud bude na zemi stále stejné, množství skleníkových plynů a nebo jich ještě bude přibývat a globální teplota se vlivem jiných příčin ( abnormální přibývání zeleně, velké náhlé snížení aktivity slunce, srážka země s asteridem) nesníží,
ledovce budou stále tát. Na své tání spotřebovávají skupenské teplo, které nárůst globální teploty zcela určitě zpomaluje. Pokud jejich tání bude probíhat stejným tempem jako dosud, přibylo by po jejich úplném rozehřátí na zemi tolik vody, že hladina moří by se zvedla o 66m. Při stávajícím tempu tání by to mohlo být až za cca 250 let. Po jejich úplném rozpuštění, by se rychlost zvyšování teploty na Zemi mohla zvětšit o 60%. V dalším článku se snařím populárním způsobem vysvětlit podstatu globálního oteplování a ukázat, že tento přírodní jev způsobil člověk svým nerozvážným naplňováním teze nutnosti stálého ekonomického růstu.
Proč_usilovat_o_potlačení_TE.pdf (115038)
V dalším se pokouším odhadnout, zda předsevzetí států světa, že do roku 2050 lidstvo zastaví další nárůst CO2 v atmosféře ( vytvořením a zavedením čistých zdrojů energie) a tím vytvoří podmínku pro zastavení růstu globální teploty na zemi je reálné. Bez zastavení růstu CO2 v atmosféře, by nárůst teploty na Zemi pokračoval dále. Na planetě Venuši, v jejíchž atmosféře je 92% CO2, je teplota povrchu kolem 500 stupňů Celsia. Někteří vědci předpokládají, že před několoka miliardami let byla její povrchová teplota taková, že na ní mohl existovat i život. (Naše sluneční soustava je stará asi 4,5 miliardy roků). Není známo, co způsobilo, že atmosféra Venuše obsahuje tak velké množství CO2.
Je_reálné_zastavit_v-1_(4)_(2).pdf (85,1 kB)
Aby se v roce 2050 úplně zastavilo spalování fosilních paliv a při tom současná civilizace mohla dál žít pohodlný život jako dosud, se stejně velkou spotřebou energie, a nebyl by nalezen, žádný jiný čistý zroj energie, než je fotovoltanika, vodní a větrné elekktrárny a nebo atomové elektrárny, vše by bylo na elektřinu, musely by se do roku 2050 všechny dosud vybudované a využívané ekologické elektrárny světa rozšířit třináctkrát (13x). ( K tomu by bylo ještě nutné všechny spotřebiče, včetně aut a letadel, přestavět na elektrický, nebo jiný pohon, který by neprodukoval další CO2). Z mého pohledu je takováto přestavba energetiky celého světa nereálná.
V další práci se zabývám problémem odhadu vývoje oteplování v závislosti na množství CO2 v atmosféře Země. Beru v úvahu i vliv vodní páry, která má ze všech skleníkových plynů největší skleníkový efekt. Protože množství vodní páry v atmosféře je ale přímo závislé na teplotě atmosféry, jeví se její vliv jako kladná zpětná vazna k působení samotného CO2 na globální teplotu Země. Atmosféra Země se musela nejdříve vlivem CO2 ohřát na potřebnou teplotu, při které již mohla začít působit vodní pára, jako zpětná vazba.
V článku "Oteplování a nárůst CO2" hledám početní vyjádření závislosti teploty povrchu Země na množství skleníkového plynu CO2 v její atmosféře. K tomuto se pokouším využít dnes již bezpečně známé údaje o planetách naší sluneční soustavy. Jde především o planety, které mají atmosféry a v nich značné mnžství skleníkového plynu CO2. Jedná se tedy o planetu Venuši a planetu Mars.
K základnímu fyzikálnímu jevu, z kterého vycházím je skutečnost, že ve vesmíru a tedy i v naší sluneční soustavě, aby těleso planety zůstávalo v ustáleném teplotním stavu ( na jeho povrchu se teplota dlouhodobě neměnila) musí platit, že stejné množství energie (elektromagnetického záření), které planeta přijímá ze Slunce musí (třeba jinou formou alektromagnetického záření) vyzářit zpět do vesmíru. Pokud planeta přijímá vice energie, než sama zpětně vyzáří, musí se její povrch oteplovat a nebo v opačném případě, ochlazovat. Tato skutečnost platí pro každé těleso všude a vždy. Příčiny porušení této tepelné rovnováhy planety mohou být různé. V následující práci některé jmenuji. My si v současnosti všímáme změn průchodnosti tepelného záření z planety Země zpět do vesmíru. Vlivem nárůstu CO2 (i jiných skleníkových plynů) se průchodnost zpětného záření do vesmíru zhoršila, zatímco průchodnost záření slunečního zůstala stejná. Země začala vyzařovat méně energie, než přijímá. Proto se její povrch začne ohřívat - globální teplota stoupá, aby se atmosférou protlačil stejný energetický tok, jako byl původní v ustáleném stavu. Změna (nárůst) globální teploty je pravou příčinou zvětšení rozmanitosti počasí (na příklad velká sucha se střídají z velkými záplavami).
Oteplování a nárůst CO2.pdf (184,9 kB)
Pro současnost i pro budoucnost by bylo velmi prospěšné alespoň přibližně znát závislost průměrné teploty povrchu Země na obsahu skleníkových plynů (zvláště CO2 a vodní páry) v její atmosféře pro ustálený stav, to je znát teplotu povrchu za několk desítek let po té, kdy se obsah skleníkových plynů v atmosféře přestal měnit. Za tuto dobu předpokládám, že teplota povrchu se upravuila tak, že je opět splněna podmínka, že Země vyzařuje do vesmíru stejné množství energie, které získala od Slunce.
K nalezení obecné závislosti teploty na obsahu CO2 jsem použil znalost teploty povrchu pro tři různé hodnoty obsahu CO2 v atmosféře Země (v ustáleném stavu). Tyto tři vztahy jsem získal použitím vypočtů, změřených stavů na planetách a fiktivním napodobněním vlivu CO2 na teplotu povrchu Venuše.
1. vztah: V atmosféře země není téměř žádný skleníkový plyn (žádný CO2). - Výpočtem s pomocí Stefan-Boltzmanova zákona zjišťuji, že teplota na povrchu země by se pohybovala kolem -25 oC.
2.vztah: V roce 1950 bylo v atmosféře naměřeno 4,6 kg/m2 CO2 a globální teplota se pohybovala kolem + 15oC. Tato hodnota byla naměřena i s kladnou zpětnou vazbou vodní páry a ostatních skleníkových plynů. Odborníci uvádějí, že současný stav vodní páry v atmosféře zvyšuje účinnost skleníkového plynu CO2 až 4 násobně. Z toho plyne, že samotné množství 4,6 kg/m2 CO2 v atmosféře Země, by způsobylo ohřátí povrchu pouze o 10 oC ( na teplotu povrchu - 15oC) .
3. vztah: Na planetě Venuši je v současnosti v její atmosféře 8,46 x 105 kg/m2 CO2. (Jiný skleníkový plyn nebyl nalezen). Teplota povrchu planety Venuše byla naměřena cca 464 oC. Jestliže fiktivně přesuneme současnou dráhu Venuše kolem Slunce na dráhu, naší Země kolem Slunce, při tom budeme předpokládat, že se složení a světelná odrazivost planetay nezmění, výpočtem zjistíme, že na této fiktivní planetě by byla teplota 185 oC. Proto jako třetí vztah použiji: Pro obsah CO2 v atmosféře 8,46 x 105 kg/m2 by na Zemi mohla být teplota povrchu 185 oC.
Aplikaci těchto vztahů do matamatické funkce typu T = a log2 M + b log M + c jsem získal matamatické vyjádření, podle kterého bychom mohli výhledově určit vývoj teploty (ve stupních Celsia) povrchu Země v ustáleném stavu a to v závislosti
Tco2 = 4,69 log2 Mco2 + 7 log Mco2 - 21,7 ( oC ), kde Mco2 (kgco2/m2)
T+4xH2O = 4Tco2 + 75 (oC) při4 násobné kladné zpětné vazbě od vodní páry, nebo
T+3xH2O = 3Tco2 + 50 (oC) při3 násobné kladné zpětné vazbě od vodní páry
Hmotným množstvím CO2 je míněna celková hmota CO2 v atmosféře Země (v kg) připadající na 1 m2 povrchu Země. V roce 1950 bylo Mco2 cca 4,6 kg/m2, zatímco v současnosti je to již 5,7 kg/m2 . Aplikací vztahů a, i b, vychází, že již současné množství CO2 v atmosféře povede v ustáleném stavu proti roku 1950 ke zvýšení globální teploty o 5 , respektive o 3 oC.
Při skokové změně MCO2 bude trvat několik desítek let, než nastane nový ustálený teplotní stav Země.
Z HISTORIE
Na další téma mě přivedla myšlenka, zda vítěz ankety o největšího Čecha - Karel IV, byl geneticky opravdovým Čechem, nebo alespoň z kolika %ním Čechem.